KOŇAK (francouzsky Cognac) je vlastně nejznámější verze brandy. Jedná se o alkoholický nápoj vyrobený dvojitou destilací zkvašeného vinného moštu (tedy šťávy hroznového vína). Koňakem se ale může nazývat pouze taková brandy, která pochází z oblasti rozprostírající se v okolí městečka Cognac (jihozápad Francie).
Tato oblast zahrnuje šest podoblastí. Nejlepší a nejprestižnější se nacházejí .. v jejím samém srdci. Jmenují se Grande Champagne a Petite Champagne (tato jména nemají se slavnými šampaňskými víny nic společného, ale vztahují se k vysokému obsahu křídy v půdě, která se dost podobá půdě situované na vinicích slavné oblasti Champagne). Třetí nejlepší se nazývá Borderies, čtvrtá Fin Bois (ta je největší), pátá je Bons Bois a šestá Bois).
První písemné záznamy o brandy pocházejí z 12. století, nicméně kraj kolem města Cognac byl osídlován odpradávna. S pěstování révy, ale i s těžbou místní soli, zde někdy v roce 280 začali Římané. Ve 12. století byla tato oblast již velmi plodným producentem vína. V 16. století angličtí, holandští a skandinávští obchodníci zde nejen kupovali sůl, ale zároveň rozvíjeli obchod s vínem. V těchto severních končinách ale víno nemělo dostatečnou kvalitu a při cestě do holandské domoviny, stačilo se zkazit. Vykazovalo totiž velice nízký obsah alkoholu a nezvykle vysokou kyselost.
Holanďané ovšem přišli na to, že když už se nedá pít, mohlo by se hodit alespoň k destilaci. Již po prvních zkušenostech bylo zřejmé, že přechod od obchodování se solí k obchodování s brandy bude velmi rychlý. Nejvýznamnější část historie ovšem sahá na počátek 18. století, kdy do městečka Cognac přicestovali Jean Martell a Ir Richard Hennessy.
Koňak svoji barvu a chuť získává několikaletým zráním v dubovém sudu. Veškerý koňak, který se nachází v jakékoliv lahvi, je ale směs několika destilátů (eaux-de-vie) různého stáří. Proto se na etiketě nevyznačuje doba zrání v dubovém sudu (tak jako např. u whisky), ale stáří nejmladšího destilátu, který byl do výsledné směsi použit.
Zároveň je ale důležité říct, že koňak může zůstat v sudech jen určitou danou dobu, jinak by získal příliš silnou pachuť dřeva. Vrchol přichází mezi 40-50 lety stárnutí v sudech. Po 60 až 65 letech není skoro nic, co by mohl ze dřeva ještě získat. V tomto období se koňak přelévá do velkých skleněných baňatých demižonů a dál se uchovává v tmavých sklepech. Tato speciální rezerva se nazývá „Paradis“.
Označení koňaku: Kvalitu a stáří koňaku určují kategorie, které se označují jako:
VS („Very Special“)
- Nejmladší destilát musí zrát nejméně 2 roky. Avšak průměrná délka pobytu v dubovém sudu těch nejšpičkovějších koňaků VO se pohybuje v rozmezí 3 až 5 let.
VSOP („Very Special Old Pale“) - někdy se tato směs označuje také jako „Reserve“ nebo VO - "very old"):
- Nejmladší destilát musí být starý nejméně 4 roky. Obvyklá délka zrání nejlepších koňaků VSOP se ale přibližuje hranici deseti let.
XO ("Extra Old"), Napoleon
- Nejmladší destilát musí být starý nejméně 6 let. Náročný milovník koňaků se ale s šestiletým koňakem XO nebo Napoleon určitě nespokojí. Proto se stáří těch lepších koňaků pohybuje většinou od deseti let výše. Vysoce kvalitní verze pak v dubovém sudu zrají obvykle 20 až 25 let a déle.
Hors d´Age
- Takto výrobci označují koňak, který se sice rovná kategorii XO nebo Napoleon, ale v praxi je toto označený používáno pro mimořádně starý a mimořádně kvalitní koňak postavený nad rámec označení XO (obvykle starý okolo 35 let a více).
Fine Champagne
- Je směs koňaků, jejichž základ tvoří hrozny pocházející z oblasti Grande Champagne a Petite Champagne. Takto označená směs ale musí obsahovat minimálně 50/51 procent eau-de-vie z Grande Champagne.
Podle některých výrobců se délka zrání rovná také označení jedna generace. Pokud tedy někde zahlédnete údaj - starý tři generace, obvykle se jedná o koňak, jehož průměrný věk se pohybuje okolo 60 let.
Koňak je nádherný, ovocem a dubovým dřevem protkaný destilát. Hlavním cílem všech producentů koňaku je vyrobit dokonalý nápoj - hebký, harmonický a komplexní. Aby se jejich záměr splnil, potřebují nejen dobře zralé hrozny, ale také dubové sudy nejvyšší kvality. A pokud přidají um spočívající v namíchání směsi z jednotlivých eaux-de-vieu, je nepochybné, že výsledkem bude fantastický koňak prvotřídní kvality. ↑ zobrazit méně.. zobrazit více ↓
Položek: 0
