Vína Bordeaux 2008 navštívila Prahu

13. 2. 2011

12.2.2011 - Audience Grand Test Bordeaux 2008

Letos již posedmé přijeli francouzští vinaři z Bordeaux představit do Prahy svá nová vína, tentokrát ročníku 2008, která právě nalahvovaná přicházejí na světový trh. Pojďme si krátce připomenout, jak to všechno začalo.

Ročník 2008 byl mimořádně náročný. Vše začalo se zpožděním. Počáteční fázi kvetení postihlo krupobití, které se prolínalo s nepříjemně mrazivým počasím. Ani léto neprobíhalo ideálně, bylo hodně sucho a dost chladno. Vinice v Bordeaux postrádaly to nejdůležitější - vodu, teplo a hlavně sluneční svit. Úrodu zachránily poslední dva fantastické měsíce před sklizní (jako obvykle).

Levý břeh: Cabernet Sauvignon nakonec dosáhl vynikající kvality a hodně vín je na něm de facto postavených. V průběhu vegetačního období nebyly zaznamenány žádné závažné vlny veder, proces zrání byl tedy hodně pomalý a dlouhý, což znamená ideální. Pokud to zkombinujete s nízkou výtěžností, která na většině chateau byla skoro nutností (platí pro oba břehy stejně), není se co divit, že celá řada chateaux zaznamenala skvělé výsledky. Tyto podmínky ale „nepasovaly“ zdejšímu Merlotu, proto se ho také většina chateaux snažila omezit a do svých vín použila hlavně Cabernet.

Pravý břeh: Zdejší vína jsou pochopitelně jiná, protože tady vládne Merlot. Vinice Saint-Emilionu a Pomerolu jsou od chladného Atlantiku vzdáleny okolo osmdesáti kilometrů. Zde bylo tepleji, a proto i dříve dozrávající Merlot měl dost prostoru ukázat, v čem jsou jeho přednosti. A taky je ukázal.

Všem vinařům z obou břehů ovšem hrozny dokonale nedozrály, a ne všichni dobře zvládli sklizeň. Závěr vyžadoval pevné nervy a taky trochu štěstí. Kdo vydržel čekat na co nejpozdější nejpříhodnější okamžik, tomu se víno hodně povedlo. Toto pravidlo platí každý rok stejně. Umět přesně načasovat sklizeň je věda hodná mistrů a nezvládne ji každý. Do historie bordeauxských sklizní se ta z roku 2008 zapíše jako jedna z  nejpozdějších.

V kampani en primeur 2008 jsme tak za relativně nízké ceny stačili nakoupit velkorysá vína, která v každém případě představovala mimořádnou příležitost k výjimečné investici. To už dnes ale dávno neplatí. Určitě bylo vzrušující sledovat, jak se tyto nízké ceny překvapivě rychle rozpohybovaly (směrem nahoru). Smát se mohl zvlášť ten, kdo nakoupil dobře a rychle.

Ceny, ceny, ceny! Ceny 2008 jsou pro mne stále záhadou. Když vyšly ceny ročníku 2004, což byl také klasický ročník, nestalo se, že by stoupaly tak rychle a strmě vzhůru. Dokonce dlouhou dobu nestoupaly vůbec. Myslím, že tady je v tom něco jiného. Přijde mi, jakoby se francouzští vinaři v něčem sekli. Hodit všechno na globální světovou krizi mi vzhledem k dalšímu vývoji cen připadá nelogické. Spíš po několika měsících zrání v sudech zjistili, že víno by nakonec mohlo být o dost lepší, než se domnívali na začátku kampaně. Určitě jim dávalo různá znamení, že se vyvíjí do sice ničím zvlášť nepodložené, přesto nečekaně vysoké kvality. A možná proto ještě hodně dlouho před nalahvováním (vlastně hned po skončení kampaně) ceny nabraly stratosférickou výšku bez ohledu na nějakou krizi (kterou se všichni předtím oháněli).

Robert Parker tenkrát napsal, že vína ročníku 2008 jsou nadprůměrná, a některá dokonce hvězdná. A vzpomínám si, že v Bordeaux mu to nikdo moc nevěřil. Dokonce celá řada bordeauxských vinařů tehdy říkala, že tohle Robert trochu přehnal, že až tak vysoká hodnocení si vína ročníku 2008 nezaslouží. Letošní pražský festival vín z Bordeaux (Audience) ovšem ukázal, že vysoké hodnocení vín ročníku 2008 je plně oprávněné.

Vína ročníku 2008 ukazují povětšinou velice suchý styl, nehýří šťavnatou ovocností, jsou pevná a dokonale vyvážená, extrémně čistá a plná, některá potom jemná a hebká. Ohromí nádhernou taninovou strukturou a silným potenciálem zrání. Nemluvím o těch nejlepších, ale už i ta středně kvalitní dříve než v roce 2015 neodkorkuji. Více taninová jsou díky Cabernet Sauvignonu ta z levého břehu. Nejkrásnější ovšem na nich je, jak jsou rozdílná. Co oblast, to jiné víno, co chateau, to jiný styl, charakter, síla, mohutnost, různorodost taninů a bohatost ovoce. Prostě krása! Tolik různých stylů se v jednom ročníku obvykle příliš neobjevuje. Moje tajné a osobní hodnocení, ve kterém kromě bodů hledám také určitý Faktor X, si u vín ročníku 2008 přijde na své. V některých vínech ale očekávejme také nepříliš zralé ovoce. I takto tedy může vypadat klasický bordeauxský ročník, který se od jiného klasického ročníku (např. 2004) může lišit třeba i jako noc a den.

A která vína mě na letošním festivalu nových vín z Bordeaux ročníku 2008 zaujala nejvíc? Vlastně téměř stejná, jako na dubnových ochutnávkách "primeurs" v Bordeaux. A nebylo jich málo. Na svém hodnocení bych měnil jen máloco.

------------------------

1) - Chateau Pape Clement 2008 (94+/100)
je vlajková loď jednoho z nejvýznamnějších mužů bordeauxského vinařství Bernarda Magreze. Další hvězdou týmu je potom neméně slavný guru enolog Michel Rolland, a to už se počítá. Pape Clement 2008 je zredukované na pokorných 30 hektolitrů z hektaru, což v této výjimečné kvalitě znamená produkci okolo 90 tisíc lahví. Víno je ukázkou precizní stylové čistoty a obdivuhodné koncentrace. Vůni dominují mohutné zemité tóny s trochou dýmu, černý rybíz, káva, koření a lanýže. Chuť má impozantní vyváženost, hloubku, délku a mohutnost, a vzhledem k celkovému stylu ročníku také výjimečnou ovocnou zásobu. Perfektní zralost plodů a mírná nasládlost ohromujících tříslovin by mohla mít za následek, že víno bude přístupné do čtyř až pěti let. Zároveň má potenciál vydržet déle než dvacet pět let. Pape Clement je špičkové chateau, pro mne dlouhodobě jasné "1er Grand Cru Classé".

2) - Pichon Longueville Comtesse 2008 (94+/100)
Tento rok na mne Comtessa zaútočila neuvěřitelnou elegancí. Tohle fascinující víno mě posadilo do židle už na ochutnávkách "primeurs" v Bordeaux. Ukazuje ohromující jemnost, svěžest a ovocnou čistotu, kterou kombinuje s lehkým zemitým závanem. Tohle v žádném případě není usedlý styl. Tady jsem našel mladou elegantní dámu s očima plnýma nestoudných zářivých jisker. Comtessa 2008 je velice přitažlivé víno!

3) - Angélus 2008 (94/100)
nabízí fantasticky plné a perfektně vyrovnané husté víno, jehož chuť je nabitá dávkou ovoce s jemnými kořenitými podtóny. Dlouho jsem neviděl Angélus v takové svalnaté kondici. Nula osmička je nádherné mnohovrstevné víno, navíc hodně rafinované. Hubert de Bouard prostě ví, jak udělat absolutně přesnou modernu.

4) - Palmer 2008 (94/100)
je nezkrotně jemné, hédonistické víno. Někde možná potíže s Merlotem měli, ale na Ch. Palmer to nebylo. Zdejší Merlot je vysazený na štěrkové půdě, která je vhodná spíše pro Cabernet Sauvignon. Ve víně tak objevíme typickou merlotovou ovocnost a přitom také střídmost, pevnost a dlouhověký potenciál Cabernetu. Palmer 2008 je slastně hebké, jemné, možná trochu subtilní víno s perfektně vyváženou suchou chutí.

5) - Canon La Gaffeliére 2008 (93+/100)
Majitel chateau Stephan von Neipperg je lišák k pohledání. V jeho pojetí moderního stylu stále cítím určitou reminiscenci na minulost. Společně se svým konzultantem Stephane Derenoncourtem dokáže vytvořit víno tak komplexní a krásné, že jej můžete pít jak mladé, tak i třeba dvacet let staré. A přesně takové je CanLaGaff 2008. Krásně čisté, hluboké a koncentrované, lehce nasládlé, svěží a bohaté. Černý rybíz, višně, lékořice - to je nádhera. Vína Stephana von Neipperga nejsou povrchní a pomíjivá, nabízejí totiž lásku na věčnost.

6) - Clinet 2008 (93+/100)
Clinet 2008 působí mohutně hned od prvního dotyku. Ačkoli se mi zdají pomerolská vína subtilnější a hodně jemná a hebká, Ronan Laborde majitel Chateau Clinet implementoval do svého vína mocnost, bohatost, svěžest a výjimečnou intenzitu. Taniny se valí jako lavina a při své objemnosti a výšce se přesto zdají být samozřejmostí. Clinet 2008 má nejen fantastickou hloubku, přesnost a délku, ale i potenciál vyvíjet se déle než dvacet pět let.

7) - Clos de L´Oratoire 2008 (93+/100)
Stephan von Neipperg a jeho konzultant Stéphane Derenoncourt jsou dvě osobnosti, které spojily svoji vášeň v plodné spolupráci. Von Neippergovi nedělá problém snížit výnos klidně i na samou hranici rentability, jen když tím získá co nejvyšší kvalitu. Derenoncourt potom posouvá práci směrem k uctivému vinařství. Ročník 2008 zvládli mistrně. Vydrželi čekat a hrozny sklízeli až v nejposlednější vhodné chvíli 23. října. Pracovali s malým výnosem 29 hektolitrů z hektaru, a to znamená, že Clos de L´Oratoire 2008 s vůní černého rybízu, třešní a lékořice, s překrásnou sladkostí v ústech a vynikající zralostí, je opojné a okouzlující víno.

8) - Beychevelle 2008 (93/100)
S živočišností lehkou jako pavoučí našlápnutí a vůní ovoce a koření nabízí Beychevelle 2008 skvěle strukturované, dokonale vyvážené víno. Pevné, hrdé a bojovné. Bohatá ovocná lázeň s parádními taniny ve středu chuti mě dostává do stavu absolutní extáze a rozkoše. Skvěle udělané víno s výborným potenciálem zrání. Zajímavým pixelem je lehký nádech železité minerality.

9) - Pavie MacQuin 2008 (93/100)
Opět máme možnost poznat práci konzultanta Stéphane Derenoncourta, tentokrát ale v tandemu s majitelem Chateau Pavie MacQuin Nicolasem Thienpontem. Už jsem se smířil s tím, že Ch. Pavie Macquin je vlastně takové chateau bez chateau (vinice bez nemovitosti). Nově zařazené ve vyšší třídě Saint-Emilion 1er Grand Cru Classé "B" se Pavie Macquin 2008 může pochlubit obrovskou zásobou taninů. V chuti dominuje rybíz, ostružiny, švestky, úžasná svěžest způsobená mimořádně mladistvou kyselinkou a hlavně monumentální razance. Tohle víno je hodně sebejisté. Já ale nejsem milovník vín, v jejichž těle pulsuje obrovská porce alkoholu, proto mne zde dosažených více jak 14,5 % mohutné síly upřímně děsí.

10) - Smith Haut-Lafitte 2008 (93/100)
Toto je brilantní exponát, Fabien Teitgen odvedl pozoruhodnou práci. Velice nízký výnos, 25 hektolitrů z hektaru, byl zřejmě nutností, která byla vyvážená špičkovou kvalitou. Smith Haut-Lafitte 2008 nabízí silný aromatický arzenál, v němž dominují zemité tóny, černý rybíz, káva a čokoláda, taniny jsou mohutné a pevné jako skála, ovoce bezvadně zralé a chuť neskutečně svůdná. Na první ochutnání nebude nutné čekat příliš dlouho, zároveň ale potenciál zdá se být nevyčerpatelný.

11) - Léoville Barton 2008 (93/100)
Pokud budete chtít živit svoji vášeň, aby nevyhasla, sáhněte po Léoville Barton 2008. Tento saint-julienský drahokam změnil svůj obvyklý výraz. Léoville Barton 2008 je stylizovaný do mužného stylu. Ohromující koncentrace a obrovské svalnaté tělo doprovází ústa svírající úroveň tříslovin. Charakter ovšem zůstal zachován. S nádechem zemitosti a dubovými tóny víno voní po lesních plodech s černorybízovou příměsí. Toto klasické Bordeaux má ohromný potenciál zrání, co ohromný, přímo veleohromný. V absolutní kondici vydrží více než třicet let.

12) - Lagrange 2008 (93/100)
Lagrange 2008 je okouzlující víno s krásně rozvinutými tóny černého rybízu, koření a velkých černých třesní. Po dlouhé době jsem opět našel Lagrange tak, jak mi vyhovuje. V ústech plné a mohutné, ovocná chuť je podporovaná krásnými, ale nenápadnými taniny, které tím, jak na sebe ničím neupozorňují, perfektně zapadají do komplexní a čisté architektury. Lagrange 2008 je slastné víno, které opět neochutnám dřív než v roce 2013.

13) - Lascombes 2008 (92+/100)
Na Ch. Lascombes použili jako obvykle nepatrně vyšší podíl odrůdy Merlot (50 %). Víno se oproti ochutnávkám "primeurs" krásně vyhladilo. Zdejší Merlot byl vynikající. V ústech působí lehce nasládle a umírněněji než kdykoli předtím. Skvostné taniny, úžasná jemnost a perfektní vyváženost mi připomíná styl vína z Ch. Palmer. Lascombes 2008 není tak bujné jako obvykle, ovšem je pověstné tím, že v sudu i na lahvi se neustále zlepšuje. K pití by mohlo být svolné již od roku 2012.

14) - Léoville Poyferré 2008 (92+/100)
nabízí červené a černé ovoce ve vůni, skvělou koncentraci, dobře zakomponované taniny a decentní, perfektně vyrovnanou, mírně nasládlou chuť s jemným kouřovým zakončením. Elegantní a pružné víno, které vás rozhodně nebude nudit. S úžasem sleduji, jak se tohle pro mne dříve nezajímavé chateau dere na vrchol a razantně si vynucuje pozornost. Má ji tedy mít.

15) - Cos d´Estournel 2008 (92/100)
Jean-Guillaume Prats tentokrát vsadil na vysoký podíl Cabernet Sauvignonu (85 %), který je možná nejvyšší v celé historii vinařství. Ideální proces zrání v průběhu sezóny (pomalý a dlouhý), velice malý výnos (25 hektolitrů z hektaru) a dokonalé poslední dva měsíce sezóny se zde projevily jako požehnání z nebes. Jean-Guillaume vytvořil úžasně jemné a hladké víno, kterému dal špičkovou přesnost a eleganci. Na ochutnávkách "primeurs" mi ale chutnalo víc. Jako čerstvé bylo živější a údernější. Teď jakoby mu chyběla kyselinka, což bylo trochu nudné. Svoje první hodnocení bych příliš neměnil. Ubral bych snad pouze jeden bodík.

16) - Pichon Longueville Baron 2008 (92/100)
V každoročním klání dvou proti sobě stojících rivalů se tentokrát přikláním na stranu Ch. Pichon-Comtesse. Ch. Pichon Baron mi nabídl precizně vyrobené víno, nicméně se mi zdá, že okázalá pevnost a svalnatost je vykoupena nepříliš objemnou, ale hlavně méně celistvou chutí. V ústech navíc preferuji vyváženost, a ta zatím Baronovi chybí. Jinak ovocnému prožitku (černý rybíz, ostružiny) dávám za jedna.

17) - Malartic Lagraviere 2008 (92/100)
nabízí velmi dobře stavěné, svěží a dokonale propracované víno. V posledních letech můj tajný favorit. Čistota chuti a její nevídaná stavba je ohromující. Krásná ovocná linka, vedená skrz perfektně poskládanou taninovou mozaiku, nemá chybu. Není mohutné, zato neuvěřitelně krásně vyvážené. Tohle víno působí křehce, ale zas tak křehké není. A taková vína mne rok co rok přitahují čím dál víc.

18) - Du Tertre 2008 (92/100)
Tohle víno mi dlouhodobě sedí. V každém případě to majitelé, kteří vlastní také slavnější Ch. Giscours, mají dokonale zvládnuté. Každé víno je totiž trochu jiné. Du Tertre 2008 je spíše než razantní více elegantní, decentní a krásně hladké. Dávka ovocnosti, hebké taniny a velmi dobrá vyrovnanost chuti působí oproti vínu z Ch. Giscours skromně a pokorně. Nula osmička se mi hodně líbí.

19) - Les Ormes de Pez 2008 (91+/100)
Dříve jedno z devíti vinařství, užívající klasifikaci Cru Bourgeois Exceptionnel, postupuje rok co rok trpělivě a přesvědčivě vzhůru. Toto je určitě nejlepší víno, které zde za poslední roky vyrobili. Les Ormes de Pez 2008 překypuje krásou dokonale zralého ovoce (černý rybíz, ostružiny) s náznakem jemné minerality, a jeho hustá chuť odhaluje spoustu tříslovin. Lehká zemitost, perfektní vyváženost a fascinující živost způsobená úžasnou kyselinkou, tvoří klíč k bráně zvané hvězdná. Teď již chápu, proč toto Chateau ze Saint-Estéphe odmítlo loňské zařazení do nově utvořené klasifikace Cru Bourgeois. Opravdu má na víc!

20) - La Conseillante 2008 (91/100)
Byly doby, kdy jsem se na víno z Chateau La Conseillante vyloženě těšil. To už ale uplynulo pár let. V rodině Nicolas se v posledních třech letech odehrálo generační střídání a já si dosud na nový výraz nemohu zvyknout. La Conseillante 2008 je hebké a vláčné víno, jemné a nesměle elegantní. Výrazné taniny přicházejí nečekaně, ale celkový dojem s výhledem k budoucnosti je hodně povzbuzující.

21) - Montrose 2008 (90/100)
Ne, ne, a ne! Kdybych loni neochutnal víno ročníku 2009, asi bych nad vinicí Montrose dávno zlomil hůl. Nádherná svahovitá vinice, situovaná u břehu řeky Gironde, složená z obrovského množství štěrku, vinice Ch. Latour a hranice apelace Pauillac kousek odtud a víno je stále stejně nezáživné. Jean-Bernard Delmas (dříve Ch. Haut-Brion) přišel pomoct pozvednout klesající kvalitu, ale zdá se, že pád pouze zastavil. Montrose 2008 si dovedu představit pít pouze jako mladé. Možné zlepšení nelze popřít. Chuť je kulatá, s náznaky objemné dávky ovoce v ústech musím kromě jiného napsat, že je také silně taninová. Propojení ovoce, tříslovin a pomyslného Faktoru X zde ovšem stále nevidím a necítím. Škoda!

22) - Grand Puy Lacoste 2008 (89+/100)
Zatím nepůsobí příliš sebejistě, nicméně přesto zde stále cítím cosi přitažlivého. Bohatá ovocná lázeň postavená na červeném rybízu s nádechem koření má velmi dobrou hloubku, víno je ale příliš jemné. Nechci napsat, že na mne působí jako ne úplně dokonale zralé, spíš se mi zdá, jakoby Chateau Grand Puy Lacoste opustil tradiční duch vinařství, který doposud hlídal přitažlivou finesu stylu. Doufejme tedy, že se vzdálil jen na krátkou dobu a brzy se vrátí zpět.

23) - Lynch Bages 2008 (89+/100)
Další víno, které pochází z oblasti Pauillac, a další nepříliš jistá rána. Vzpomínám si, že už při ochutnávkách primeurs jsem měl s touto oblastí nečekané problémy (viz archiv http://www.topvino.cz) a zdá se, že mé potíže pokračují i o dva roky později. Lynch Bages 2008 je mírně nasládlé víno, které voní po ostružinách a rybízu. Nabízí tvrdé taniny, hojnost kyselin a zatím ještě hodně nevyrovnanou chuť. Udivilo mne, jak je prázdné. Zatím to opravdu není ono.

----------------------------------------

P.S. Z určitého úhlu pohledu bylo skvělé, že vína na této akci bylo k dispozici málo a již první den sommeliéři či zástupci vinařství rozlévali porce a porcičky, které byly sotva k rozeznání od stékajícího zbytku vína ze stěn sklenice. Alespoň tak nemuselo dojít na nechutné plivání do nádob, které na degustacích tak nemusím. Dodnes nechápu, proč existuje tolik propagátorů plivání vína do nádob. Že se bojí, aby se neopili? Dobře, ale jak to tihle zastánci plivání dělají třeba na zabíjačce, kde se určitě nejspíš zase bojí, aby se nepřejedli?

.....další hodnocení nalahvovaných vín Bordeaux ročníku 2008 připravuji.